Neřešme problémy jídlem, ale hlavou

O bazálním metabolismu toho již bylo napsáno mnoho. Ve stručnosti se jedná o základní výživovou potřebu našeho těla a čím více máme svalové hmoty, tím je hodnota našeho metabolismu větší.

Jaké jsou ale příčiny zpomalení bazálního metabolismu?

Na zpomalení bazálního metabolismu, tedy na „úspornější“ využití živin ze zkonzumované potravy, má vliv mnoho faktorů, které často souvisení s nesprávným přístupem k hubnutí a zdravému životnímu stylu. Zejména se jedná o opakované neúspěšné diety, které přibližně 95% žen drželo alespoň jednou v životě. Dále je to nepravidelný jídelní režim a dlouhé pauzy mezi jednotlivými jídly.

Jedním z dalších viníků může být stereotypní stravování, kdy každý den jíme dlouhodobě víceméně totéž, ve stejně velkých (malých) porcích a především nedostatek pohybové aktivity a převážně sedavý způsob zaměstnání. Nedostatek aktivního pohybu a nesprávně zvolený redukční jídelníček (občas se může jednat téměř o hladovky), mají za následek zmenšování a postupnou ztrátu aktivní svalové hmoty. Také s přibývajícím věkem tělesná hmotnost také roste, člověku přibývá tuková tkáň a svalová hmota se ztrácí, což dokázaly různé studie. Z plošného hlediska máme pasivní přístup ke stárnutí. Máme pocit, že nás se to netýká, že my jsme jiní, stále čekáme a čekáme. Sedíme, popřípadě ještě kouříme a … čekáme… Na co vlastně čekáme?

Nervozita, stres a strach mají vliv na vylučování hormonu nadledvinek, který signalizuje nebezpečí a zvýšenou potřebu energie. Díky naší stravě bohaté na tuky a jednoduché sacharidy v naší krvi koluje nadbytek cukru a tuku, což upozorní další žlázu v našem těle – podvěsek mozkový. Díky tomu naše tělo sníží spotřebu energie – začne spalovat méně potravy a látková výměna bude utlumena. Při dlouhotrvajícím stresu vzniká nepříjemná situace, kdy přebytek cukru je rychle odbouráván, což vyvolává pocity hladu. Ve skutečnosti má tělo ještě dostatek energie, a tudíž další potravu nepotřebuje. Následkem je falešný hlad, který vede k příjmu nepotřebného jídla a nadbytek jídla zase vede k nadváze, případně obezitě.

Pokud si člověk navykne uchylovat se k jídlu v důsledku stresové zátěže, stává se pro něj jídlo drogou. Jídlo v těchto případech jako droga funguje i fyziologicky, jelikož po jídle se vyplavují endorfiny, což jsou látky, které kromě jiného pozitivně působí i na náladu člověka (stejné látky se ale v našem těle mohou tvořit i po nějaké oblíbené pohybové aktivitě). Pokud ovšem člověk řeší stresové situace jídlem, dostává se do začarovaného kruhu, jelikož jíst musíme (u jiných závislostí např. na alkoholu nebo drogách, pomůže abstinence), a kontakt s jídlem je naší každodenní potřebou. Jedení ovšem problémy neřeší, ale v tomto případě vytváří. Proto neřešme problémy jídlem, ale hlavou.

Helena